Peter Handke (1942) – enfant terrible evropské avantgardy, autor několikrát nominovaný na Nobelovu cenu, kterou pro své „nesprávné“ politické postoje nejspíš nikdy nezíská, tvůrce, který umíněně trvá na utopickém charakteru literatury. Světový ohlas mu získala již jeho raná novela Úzkost brankáře při penaltě (1970).
Bývalý brankář Bloch je patrně vyhozen z práce. Jde do kina. Policisté pátrají po zmizelém chlapci. Existenciální drama v kulisách rakouského pohraničí může začít. Mezi vnitřním životem Josefa Blocha a vnějším světem, který pozoruje, se otevírá propast, kterou jazyk, jak se zdá, nedokáže překlenout. Co znamenají slova, co předměty, co činy? Záleží na vraždě? Celek se rozpadá, zůstávají detaily. Co s nimi? Zneklidněný čtenář nepřestává bloudit. Přesto je třeba volit – situace brankáře při penaltě je metaforou člověka vystaveného volbě a symbolizuje zároveň i jeho životní šance. Na závěr se kope vršovický dloubák.
První rok se knihy prodalo 75 000 výtisků. Na její motivy byl v roce 1972 natočen stejnojmenný film Wima Wenderse.
vyšlo 06 | 2013
ISBN 978-80-87705-01-8
124 stran, doporučená maloobchodní cena: 100,-Kč
Přeložil: Petr Janus
ROZEBRÁNO
OHLASY
“Gesta, věci i pouhé okolní zvuky a vůně, všechny ty rozptýlené fragmenty skutečnosti, skládá spisovatel v jednu působivou koláž, která zpřítomňuje obraz aktuálního světa, v němž všechny ideologie už dávno ztratily smysl, revoluce se vytratily, pohozené kdesi u popelnic působí už jen svou zvětralou směšností.
Handkeho hrdinové jsou osamělí, ztracení a svým způsobem zaměnitelní, přesto zůstávají neuvěřitelně živí, autentičtí. Z posledních sil se pokoušejí najít opravdovější vztahy s druhými i se světem. Pokoušejí se najít vlastní cestu životem, autentičtější, skutečnější, než jsou ty, které se nabízejí.
Handke pokračuje v rakouské literární tradici tvrdé společenské kritiky. Kritiky jazyka jako nástroje myšlení, prohlubující se propasti mezi ním a okolním světem. Má blízko jak k Thomasu Bernhardovi, tak k Elfriede Jelinekové. Nekompromisností postojů, syrovým přístupem k současným společenským problémům i kvalitou svých děl.”
Recenze: Handkeho dvě knihy připomínají peklo nad Berlínem
Jan Gabriel, Hospodařské noviny, 8.8.2013
“Úzkost brankáře při penaltě představuje úžasnou práci s verbalizací světa – styl má pro text zcela výjimečný a klíčový význam: Handkeho velmi věcný a strohý jazyk, krátké a úsečné pregnantní věty, mizivé použití adjektiv, výjimečné užívání přímé řeči, která se během konverzace mnohdy promění v řeč nepřímou, jež ještě prohlubuje propast mezi Blochem a jeho okolím. Tato atypická studie zvláštního chování člověka, o jehož charakteru čtenář neví zhola nic, je výjimečnou hrou s principem epiky a epičnosti v literárním díle.”
Handke, Peter: Úzkost brankáře při penaltě
Vladimíra Válková, iLiteratura.cz, 3.10.2013
