Plně informovaný pohled na svět (média v něm jsou určující, v negativním i positivním slova smyslu) mění společnost a sociální scénář – mění se pojmy demokracie, pravdy. Místo individuální zkušenosti nastupuje zkušenost mediální a člověk nalézá své kořeny a identitu jen tehdy, hledí-li na sebe ze stránek novin, z televize či internetu; jinak bloumá světem vykořeněn a bez osobnosti. Jak mění mediatizace naší existenci a realitu bez toho, že bychom chtěli zprostředkovaný svět démonizovat či se mu bránit zbytečnou nostalgii? V co se přeměnily mýty v komunikační společnosti? Má ještě smysl hovořit o pokroku a revoluci? Co nám schází ke štěstí a jaká je estetika v informované společnosti?
Kniha Transparentní společnost (autor, Gianni Vattimo, je v Evropě i v obou Amerikách dobře známý italský filozof) byla přeložena do mnoha jazyků a její obsah se stal součástí společenského diskurzu ve většině civilizovaných zemí ku prospěchu dříve jmenovaného: co zbytečných floskulí a směšných omylů by si naši politici, televizní diskutéři a umělci mohli odpustit, kdyby znali tuto knihu!
vyšlo 09 | 2013
ISBN 978-80-87705-09-4
148 stran, doporučená maloobchodní cena: 230,-Kč
Přeložil: Antonín Kosík
OHLASY
„Gianni Vattimo, současný italský filozof, bývalý poslanec Evropského parlamentu a dle vlastních slov křesťan, který je rád, že Bůh zemřel, zveřejnil v roce 1989 knihu La societa trasparente (…). Vattimo si v ní v dialogu s nejvýznamnějšími filozofy 19. a 20. století klade otázku, jak lze ve světě, který postrádá veškerou pevnost a stálost, najít smysl a důvod k jakémukoliv závazku.
Pozoruhodné je, že Vattimo, který bývá označován za „filozofa nových technologií“, současnost nezavrhuje, ani se teskně neohlíží po minulých uspořádanějších a stabilnějších světech. Naopak sází na možnost, že se v současném světě „snad konečně staneme lidskými“.
(…) Záludnost postmoderní slabosti tkví i v tom, že v transparentní, „odlehčené“ společnosti bez pevného řádu je dobře vidět, jak kdo tvoří a nakládá se svým životem. Ve světě, který se emancipoval od metafyziky, pevných řádů a pravidel, nezbývá člověku nic jiného než se stát tvůrcem sebe sama, jenž se za nic neschovává, ani se nemůže o nic trvalého opřít. A tato slabost žádá pořádnou dávku síly.“
Jedna pravda se rozsypala jako rozbité zrcadlo: Slabost, jež si žádá sílu
Tereza Matějčková, Česká pozice, 25.12.2013
“Gianni Vattimo (nar. 1963 v italském Turíně) je uznávaný filozof postmoderního nihilismu a radikální politik levicového přesvědčení. (…) Především jde ale o jednu z vůdčích osobností současné italské filozofie. Své úvahy o postmoderní době, vycházející ponejvíce z Nietzscheho a Heideggerova odkazu, shrnuje Vattimo do pojmu „slabé myšlení“ (do češtiny někdy překládaného jako „slabismus“), který staví do protikladu k „silným“ západním filozofickým proudům 19. a 20. století. Jejich příznačná tendence polemizovat s předchozími myšlenkovými modely a nastolovat jednoznačné, objektivní pojmy („pravda“, „existence“) je podle Vattima v kontextu postmoderní doby oslabena. Subjekt se totiž v mezidobí vymanil z náporu náboženských, morálních a jiných imperativů, a tudíž vyvázal ze zodpovědnosti za vlastní osud. Není již osudu podřízen, ale naopak sám podřizuje osudinterpretaci. Dochází k postmoderní relativizaci pojmů pravdy a reality jako takové: nestabilita a pluralita úhlů pohledu vyplývá mj. z nevyčerpatelného vodotrysku lokálních či menšinových „světů“, které se dostávají ke slovu především skrze masmédia.
Právě rozhodující úloha, kterou v postmoderní společnosti sehrává globální komunikace prostřednictvím masmédií, je základním kamenem spisu Transparentní společnost, v Itálii poprvé vydaného roku 1989. Dnes se k nám dostává překlad vydání z roku 2000, které autor přepracoval ve světle aktuálnějších politických a technologických inovací.”
Vattimo, Gianni: Transparentní společnost
Míša Řezáčová, iLiteratura.cz, 4.12.2013
