Narkotika (1932) Stanisława Ignacyho Witkiewicze jsou autorovým dialogem s vlastními slabostmi, ale též vypořádáním se s dobovými odpůrci jeho extravagantních životních postojů. Witkiewicz popisuje stavy pod vlivem různých látek, hodnotí jejich působení na uměleckou tvorbu i obecně na jednotlivce a společnost; některé striktně zavrhuje, jiné opatrně doporučuje. Narkotika jsou tedy nejen výletem do imaginárních krajin a stylově vytříbeným textem plným rafinovaného humoru, ale zároveň i příspěvkem do stále aktuální diskuze o společenské toleranci návykových látek.
Stanisław Ignacy Witkiewicz, též Witkacy, (1885–1939) byl polský dramatik, malíř, fotograf, prozaik a jedna z nejvýraznějších postav evropské meziválečné avantgardy vůbec. Je autorem osobité teorie Čisté formy, jež se staví proti aristotelskému pojetí jednoty místa, času a děje. Dnes je znám především svými dramaty – Ševci (Szewcy, 1934) aj. – a jako malíř; ve své době proslul zejména jako autor „metafyzických“ románů, např. Rozluka s podzimem (Pożegnanie jesieni, 1927) a Nenaplnění (Nienasycenie, 1937).
Den po vstupu sovětských vojsk do Polska spáchal Witkacy sebevraždu.
vyšlo 09 | 2017
ISBN 978-80-87705-61-2
194 stran, doporučená maloobchodní cena: 230,-Kč
Překlad: Ondřej Krochmalný
