Portrét pěkné Andalusanky, který anonymně vyšel v Benátkách nejspíš roku 1530, je jedním z nejzáhadnějších a nejerotičtějších děl španělské literatury. O životě jeho autora Francisca Delicada neexistují jiné prameny než jeho vlastní texty. Zůstává záhadou, proč rozmarný příběh prostitutky a dohazovačky Losány, která působila v Římě za časů medicejských papežů, tři sta let nikdo nečetl. Jediný známý exemplář Portrétu byl objeven až v polovině 19. století ve Vídni a trvalo dalších sto let, než filologická obec uznala, že se nejedná ani o pornografický výplod zhýralého kněze a jeho syfilidou leptaného mozku, ani o pokračování Celestiny či předznamenání pikareskního románu, ale o naprosto svébytné a mnohovrstevnaté dílo. Stále je však hádankou, co chtěl svou Pěknou Andalusankou Delicado vlastně říct. Největší znalec tohoto díla Claude Allaigre dospěl nakonec k závěru, že jeho „nejzřejmějším smyslem se zdá být vůle nemít smysl žádný“.
„Výčet důvodů, proč obdivovat nadčasovou modernost Losány, by nebral konce. Toto jedinečné dílo nás na každém kroku oslňuje svou slovní vynalézavostí, smyslem pro humor, směsicí hlasů a jazyků a filmovým rytmem záběrů a scén.“
Juan Goytisolo
vyšlo 11 | 2020
ISBN 978-80-87705-80-3
380 stran, doporučená cena: 350 Kč
Překlad Jiří Holub
OHLASY
„Dlouho zapomenuté dílo doprovází nepostradatelný komentář překladatele, který objasňuje kontext vzniku knihy, ale i jazykové hříčky originálu a výklad dřevořezných ilustrací, jež se vztahují k textu. Ten je psán barvitým, eroticky dvojsmyslným i sexuálně explicitním jazykem stylizovaným do vulgární mluvenosti, při jejímž převodu do češtiny překladatel mnohdy přichází s neotřelým řešením (kopíkuřka, větrošuk). Nejedná se ale o erotickou literaturu s cílem dosáhnout čtenářova vzrušení, a nejde ani o kritiku zkažených mravů. Sexuální rovina zde slouží k obraznému využití jazyka – Portrét je plný metafor, jež vycházejí z jídla, ručních prací či obchodu a figurativně odkazují k pohlavnímu aktu.”
Minirecenze
Klára Soukupová; A2, č. 03/2021