Jean Cocteau — Opium

Po smrti svého přítele Raymonda Radigueta propadá Jean Cocteau závislosti na opiu. Koncem roku 1928 podstupuje léčebnou kúru na klinice v Saint-Cloud, během níž vznikají tyto jedinečné zápisky a kresby. Kniha se svým významem a stylem řadí po bok klasických textů básníků-vizionářů Baudelaira, Rimbauda a de Quinceyho a je i zásadním textem pro recepci Cocteauovy poetiky.

„Psát pro mě znamená kreslit, splétat linie takovým způsobem, že se stávají písmem, nebo je rozplétat tak, že z písma vzniká kresba.“

„Všechno, co člověk v životě dělá, a to včetně lásky, děje se v rychlíku, který se řítí ke smrti. Kouřit opium znamená rozjetý vlak opustit; zabývat se něčím jiným než životem a smrtí.“

vyšlo 03 | 2011
ISBN 978-80-904817-0-1
180 stran, papír Munken Pure 100g
doporučená maloobchodní cena: 295,-Kč
Přeložil: Petr Janus

UKÁZKA

OHLASY

“Mnohé z Cocteauových poznámok a myšlienok o umení zostávajú i pre dnešných umelcov a teoretikov umenia naďalej živou a aktuálnou výzvou, ktorej uskutočnenie si však vyžaduje opustenie konvenčných postojov a schopnosť či ochotu podstupovať riziká nepochopenia a odmietnutia. Ópium je fascinujúcim dokumentom Cocteauovho myslenia a (…) predstavuje ten typ textu, ktorý i napriek skutočnosti, že nie je súčasťou hlavného diela spisovateľa, získava časom na dôležitosti a môže sa stať až textom zásadného významu.”

Kniha týždňa: Dve knihy ducha vzbury
Michal Habaj, Pravda, 30. 11. 2011

“Opium v Cocteauvě textu je tedy nakonec pouhým prostředníkem, „zpráva o odvykací kúře“ se stává niternou reflexí vlastní i  cizí tvorby. Textem prostupuje množství poznámek, někdy až aforistického rázu, (…) nejcennější jsou však pasáže o Cocteauově vlastním přístupu k  tvorbě. Žádná nabubřelá slova, jen tělo a mysl a obrovský přetlak: „Za každou cenu je nutno vyléčit se z maniakální starosti o styl psaní. (…) Jediným možným stylem je myšlenka učiněná tělem.“

Básniti tělem
Veronika Košnarová, Tvar 01/12, s. 22