Antonio di Benedetto (1922—1986), argentinský spisovatel a novinář, kterého v povídce Sensini obdivuje Roberto Bolaňo, je dosud zřejmě nejutajenějším latinskoamerickým klasikem. Ve své domovině bývá řazen po bok J. L. Borgese, J. Cortázara či E. Sábata. Jeho dílo se vyznačuje zcela jedinečným, zdánlivě neúčastným stylem
a novými kompozičními způsoby. Angažoval se jako levicový, demokraticky smýšlející novinář a přežil kruté výslechy a věznění za Videlovy vojenské diktatury.
Existenciálně laděný román Zama (1956) je dnes obecně považován za jedno z vrcholných děl španělsky psané literatury. Líčí příběh životního ztroskotání způsobeného vytrvalým, leč demoralizujícím čekáním na slíbenou kariérní příležitost, jež nepřichází. Diego de Zama, královský úředník živořící kdesi na okraji španělské koloniální říše, prochází řadou frustrací a znovu svítajících nadějí, erotickými zmatky a konfrontacemi s vlastním lidským úpadkem a ponížením. Zoufalý pokus uniknout a vzít osud do vlastních rukou jej definitivně vzdaluje cíle a přivádí na hranici života a smrti.
„Zama je některými aspekty své narativní koncepce srovnatelný s nejvýznačnějšími díly existencialismu, jako jsou například Sartrova Nevolnost či Camusův Cizinec. Mám však za to, že vzhledem k okolnostem, v nichž román vznikl, a zvláštnímu postavení osoby, která jej napsala, je Zama v mnoha ohledech převyšuje.”
Juan José Saer
vyšlo 09 | 2013
ISBN 978-80-87705-06-3
302 stran, doporučená maloobchodní cena: 230,-Kč
Přeložil: Jan Hloušek
OHLASY
“V tomto temném románu, lakonickém a subtilním, di Benedetto rozvíjí v jakémsi bezčasí trhliny a zklamání moderního člověka, jeho absurdní snažení, samotu i utrpení, které sám zplodil a které ho pomalu požírá až k destrukci. (…)
Třebaže děj se odehrává v 18. století, nejde o román v ničem historický, ale naopak: až palčivě současný. A to nejen svou symbolikou, ale především spisovatelovým narativním uměním, moderním pojetím románu, formou i stylem, v němž se absurdno propojuje s nevolností, rozpaky nad okolním světem a s čekáním. Pouhý aforismus je náhle důležitější než zdlouhavá rozmluva. Osudy jeho hrdinů jsou tak i našimi osudy. Jejich prázdná gesta i vnitřní fantomy jsou nakonec jedinou jejich autenticitou, pošramocenou noblesou i velikostí.”
Neklidné čekání uprostřed kontinentu
Jan Gabriel, Tvar 11/14, s. 22
“České vydání nejslavnějšího románu tohoto, pro některé intelektuály takřka kultovního, autora lze považovat za jeden z nejodvážnějších a zároveň nejzdařilejších nakladatelských počinů minulého roku. (…) Otázkou je, proč tuzemská literární obec až na několik letmých zmínek knize nevěnovala pozornost. Neotřelý formát „rubatovských“ publikací, krásná typografie, elegantní obálka a především kvalitní překlad Jana Hlouška přitom stojí za povšimnutí.”
Obětem čekání; existenciální román Antonia di Benedetta
Hedvika Tichá, A2 12/2014, s. 3
