Gisèle Prassinos — Tvář s lehkým záchvěvem trápení

Její rané automatické texty byly pro surrealisty „bleskem z čistého nebe“ a jejich autorka byla nazvána „Alenkou surrealistů“.

Román Tvář s lehkým záchvěvem trápení (1964) je stěžejním prozaickým dílem Gisèle Prassinos (1920), českému čtenáři dosud téměř neznámé francouzské autorky. Žena zmírající nudou, muž vybavený umělým mozkem, zamilovaný asistent, tančící opice, ruská kráska a londýnská bezdomovkyně, hloubení otvorů ve stěnách obydlí. Pod tlakem nenadále vyvolaného pocitu ztráty vypovídá umělý mozek funkci a dočasně vrací svému majiteli původní identitu… Hranice mezi skutečným a fantazijním je zastřena, ludický duch a nonsensový humor se kříží s kriminální zápletkou…

Kniha byla při svém druhém vydání v roce 2001 vyznamenána Velkou Poncettonovou cenou, kterou od roku 1970 uděluje francouzská Společnost spisovatelů.

vyšlo 12 | 2013
ISBN 978-80-87705-10-0
148 stran, doporučená maloobchodní cena: 230,-Kč
Přeložila: Jana Podhorská

UKÁZKA

OHLASY

Geniálně vystavěný příběh, v němž se stírají hranice mezi událostmi skutečnými a těmi ze světa fantazie, plný bláznivého humoru a propojování zdánlivě nesourodých věcí vás jistě okouzlí. Gisèle Prassinos bývá označovaná „Alenkou surrealistů“. Ač je u nás prozatím autorkou téměř neznámou, věřím, že si i mezi českými čtenáři získá zaslouženou pozornost.

Záhada mechanického mozku
Romana Macháčková, Půlnoční expres II/MMXIV, s. XXXIV

“Breton & spol. k ní vyloženě vzhlíželi – jako k té, která otevřela automatickému psaní nové horizonty. Man Ray doprovodil jednu její publikaci fotografiemi, Paul Eluard napsal k jiné předmluvu. (…)

Autorka vlastně napsala pohádku se šťastným koncem. Rozkošatělou matoucími, znejasňujícími vstupy i funkčně užitými stylizačními lekcemi. Pohádku v jádře iracionální. Přesně tak, jak pohádky mají být.”

Pohádka o trápení a úsměvu
Radim Kopáč, Kulturní magazín UNI, 5/2014